Slovo vánoční

Slovo vánoční

Vážení zaměstnanci Univerzity Palackého v Olomouci, milí studenti,

S postupujícím věkem a ve shodě s německým historikem Peterem Borscheidem (Virus času, Praha 2007) mám stále intenzívnější pocit, že čas plyne mnohem rychleji než za dřevních a šťastných dob mého dětství. Ba co hůř, jeho tempo stále zrychluje. A tak záhy uplyne rok, v němž se běh i podoba mého života i života mé rodiny výrazně proměnily, a to samozřejmě v souvislosti s nástupem do funkce rektora naší starobylé univerzity. V roce 2014 se vedení instituce snad podařila řada věcí, mezi nimi například otevření odboru azylové a migrační politiky pro naše zahraniční studenty a zaměstnance, expanze Univerzity Palackého do Prahy či spuštění programu Absolvent. Na tomto místě však chci psát spíše o tom, že jakýkoliv úspěch UP je z 99,99 procent výsledkem především vaší píle, práce a výzkumu. Koneckonců prestižní ocenění, která byla v roce 2014 udělena mnohým z vás, svědčí o tom, že v řadě oborů patříme k mezinárodní špičce a ve středoevropském kontextu si budujeme pověst a postavení prestižní a náročné univerzity. Hodnocení mezi pěti sty nejlepšími akademiemi světa v jednom z globálních rankingů jenom podtrhuje správnost cesty, po níž jsme se vydali. Naše úspěchy v tomto roce jsou proto společným dílem týmu prorektorů a děkanů jednotlivých fakult, pedagogů a vědců Univerzity Palackého, motivovaných studentů i servisních a administrativních jednotek naší akademie. Za to vám všem patří poděkování. Jsem skutečně hrdý na vaši práci. Vím, že se uchyluji ke klišé, avšak musím opakovat, že o úspěchu vždy rozhodují lidé, jejich entuziasmus, motivace, kreativita a píle. Infrastruktura, kterou máme k dispozici, nám k výsledkům naší práce pouze účinně dopomáhá. V roce 2014 mne rovněž potěšily mnohé (a množící se) charitativní akce, které jasně dokládají, že univerzita není uzavřenou pevností svrchu a arogantně shlížející na problémy této země, ale subjektem, který se snaží aktivně k jejich řešení přispívat. Osobně jsem rád, že UP mohla poskytnout roční stipendium ukrajinským studentům doktorského studia, kteří mohou v Olomouci dokončit svůj výzkum, aniž by byli bezprostředně konfrontováni se smutnou realitou své země. Univerzita Palackého tak snad alespoň malým dílem přispěla k výchově budoucích elit této osudem zkoušené východoevropské země.

Nechci nicméně budit dojem, že žijeme ve zcela idylickém, bezproblémovém prostředí. V uplynulém roce jsem musel řešit i nepříjemné záležitosti, například v souvislosti se sítí UPnet či osobními vztahy na některých pracovištích. V prvním případě nemělo vedení univerzity jinou možnost než se s provozovateli této služby rozejít. Vím, že toto řešení nebylo pro některé uživatele komfortní, avšak univerzita vyjednala alternativní a výhodné podmínky připojení s několika komerčními providery. Podmínky naleznete na webových stránkách univerzity. Přesto, přijměte, prosím, mojí omluvu. Co se týče osobních vztahů, zjistil jsem se značným znepokojením, že rektor je v těchto záležitostech takřka bezmocný. Zbývá mi pouze apelovat, aby dobrá vůle, velkorysost, společný zájem a ochota k věcným řešením vždy převážily nad vzájemnými antipatiemi a řevnivostí. My sami můžeme univerzitu pozvednout, ale můžeme její jméno rovněž poškodit.

V následujících letech nás čekají veliké výzvy, přičemž internacionalizace musí z mnoha závažných důvodů patřit k základním strategiím Univerzity Palackého. Očekávám tedy (a je to v našem bytostném zájmu), že naše akademie bude v budoucnu ještě otevřenější a multikulturnější než dnes. Zároveň půjde o test tolerance a ochoty přijmout některé kulturní odlišnosti.

Přeji všem krásné, pohodové Vánoce a šťastný a zdravý rok 2015, v němž se, jak doufám, budeme opět potkávat.

Jaroslav Miller
toho času rektor